Projekt vznikl v rámci “Mezioborové rezidence v NTK”.  Období od října do prosince 2010 bylo prvním průzkumem prostoru a možností realizace rezidenčních projektů v prostoru knihovny. V rámci pokusného představení site-specifických uměleckých děl byly připravené tři projekty: Martin Hrubý, Petr Krátký, Viktor Čech: 74°C, zvukovou instalaci Michala Cába a sérii pohybových obrazů Myšlenky taneční skupiny Loco:Motion Company.

Audiovize NTK uvádí

pohybově-výzkumnou skupinu Loco:Motion

série tanečních obrazů Myšlenky

koncept a režie: Kateřina Eva Lanči

tanečnice: Kateřina Eva Lanči, Simona Horychová, Irena Kobyláková, Marie Bayerová

produkce, kamera, zvuk a kostýmy: Audiovize NTK

dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla (CC BY-NC-ND 3.0) 3.0 Česká republika.  

V měsíci únoru přináší Audiovize NTK nové dílo, kterým zkoumá nová teitoria. K spolupráci si pozvalo pohybově-výzkumnou skupinu Loco:Motion pod vedením choreografky Kateřiny Evy Lanči. Pro Národní technickou knihovny vytvořila pohybový obraz Plující myšlenky. Členky a přítelkyně tanečního sdružení Loco:Motion volně improvizovaly představení pro jedno oko kamery v prázdné knihovně se základní intencí představit si co se asi děje s myšlenkama, když je knihovna zavřená. Hravá metafora autorky oděla tanečnice do modrých večerních šatů, jelikož modrá je barva myšlenek. Kateřina Eva Lanči do prostředí technické knihovny, přísně mužského prostoru vnáší protikladný element - ženství, a s ním přírodu, amorfnost, podzemní a vodní síly, jin. Přináší všechno to, co se projekt osvícenství, vědy, techniky a průmyslové revoluce v Evropě snažil ovládnout, vytěsnit či sublimovat.

Autorka o pohybových obrazech píše:

hledisko diváka:

Tempo, obraz i zvuk mají za cíl vtáhnout pozorujícího do intence zobrazovaného. Video by mělo být pozorováno delší časový úsek, na velké ploše/plátně/zdi, jen tak je možno proniknout skrze něj k vlastnímu, tzv.dennímu snění, snění s otevřenýma očima, k nové imaginaci osobního charakteru. Obraz by měl být dveřmi, branou k dalším vlastním představám recipienta. Inspirací k vlastním vizím, myšlenkám. (tak jako nás inspiruje např. něčí báseň či hudební skladba k nové vlastní tvorbě, která se prvotní můze nemusí ani v nejmenším podobat.)