Několik pivovarských receptur

F. Böttiger: 55 selbst erprobte Mittel und Recepte für Bierbrauer, Oekonomen, Gastwirthe, Caffetiers, Bierverschenker, Wesel 1841, signatura C 649

Sládek Bötticher předkládá svým kolegům pivovarníkům 55 receptů z Velké Británie a z několika oblastí tehdy ještě nesjednoceného Německa. Oproti dnešní unifikované chuti piv, které produkují velké pivovary, zaznamenáváme velkou různorodost hlavně v přísadách a různém poměru jinak standardních surovin jako chmele a sladu. Ze všech uváděných a jak Böttiger zdůrazňuje jím samým vyzkoušených přísad zde předkládáme ty chuťově asi nejzvláštnější. Mannheimské pivo má na stejné množství várky (1 000 Quart) jako ostatní druhy nejvíce chmele (40 liber). Köstrický „tuplák“ obsahuje oproti jiným recepturám velké množství medu (v poměru k 35 librám chmele až 16 liber medu!) a také sůl. Merseburské pivo obsahuje dokonce kořen hořce (1 libra) a vaří se s nezralými pomeranči! Pivo z Braunschweigu je poněkud bylinářské, protože obsahuje majoránku a tymián. Pivo z Fredersdorfu obsahuje blíže nespecifikovaný hnědý sirup. Rozhodně exoticky chuť rozeznívá pivo s vermutem. Je tu i zázvorové pivo, do něhož se přidává jamajský pepř. Zastoupena jsou i sirupová piva. Velmi podivné chuťové asociace vyvolává bramborové pivo.

Z britských piv jsou zde zastoupeny základní druhy jako porter (tmavé pivo) a ale (světlé pivo), do něhož se zde přidávají semena koriandru, zázvor a zelené pomeranče, Světle pivo z Windsoru obsahuje velkou škálu přísad – od semen koriandru rajčat, pomerančových slupek až po zázvor. Součástí téměř všech britských piv je koriandr.

PhDr. Michal Janata