Monumentální projekt fytogeografie

Adolf Engler, Die Vegetation der Erde: Sammlung pflanzengeographischer Monographien. I., Grundzüge der Pflanzenverbreitung auf der iberischen Halbinsel von Moritz Willkomm, Leipzig 1896, signatura N 1005

Vegetace Země je rozsáhlý knižní a vědecký projekt významného německého botanika Adolfa Englera, jedno ze základních děl fytogeografie, za jejíhož otce bývá označován Alexander von Humboldt. Stejným právem lze ovšem založení tohoto vědeckého odvětví připsal i Alfredu Russelovi Wallacemu. Engler založil na dlouhá desetiletí závaznou taxonomii rostlin, ale stejně vědecky významný je tento mnohasvazkový projekt z oboru fytogeografie. Toto rozsáhlé dílo sestavil spolu s Georgem Oskarem Drudem, spoluzakladatelem rostlinné ekologie. Autory jednotlivých dílů byli botanické kapacity té doby. První díl věnovaný rostlinám rozšířeným na Pyrenejském poloostrově sepsal Moritz Willkomm, jeden ze spoluzakladatelů lesnické fytopatologie a především přední znalec španělské květeny.  

Zdálo by se, že historicko-vědní úvod zahrnující i rozsáhlý přehled dosavadní literatury byl typický jen pro 19. století, tedy období vypjatého historismu, ale historické exkursy byly obligatorní součástí vědeckých děl i předešlých století. Willkomm kriticky rozebírá literaturu o iberské květeně od Strabóna přes Averroa (u těchto samozřejmě v rámci jejich historického a zeměpisného – v případě Strabóna – a filozofického díla v případě Averroa) až po dílo téměř současníka Ruperta Hutera. Až po kritickém zhodnocení svých předchůdců se pouští do rozšíření vegetačních forem na Iberském poloostrově.

PhDr. Michal Janata

  Odkaz na další díly.