Statistika ve službách psychofyziky

Gustav Theodor Fechner, Kollektivmasslehre,  Leipzig  1897 , signatura A 1541

Posthumně vydaná kniha pojednává o tzv. kolektivních předmětech. Kollektivgegenstand  (K. – G.) je podle Fechnerovy definice „předmět, který se skládá z nedefinovaného  počtu vzájemně se lišících exemplářů, které můžeme seřadit podle druhového nebo rodového pojmu“.  Je to Fechnerův heroický a zároveň obsoletní příspěvek k dějinám statistiky. Ačkoli se Fechner v tomto spise zabývá objekty – věcmi spíše než společností, patří jeho disciplina o kolektivních předmětech do souvislostí zkoumání masových jevů.  Patří sem sociální psycholog Gabriel Tarde se zkoumáním lidských kolektiv nebo Gustav le Bon, který se v Psychologii davu zabýval jiným kolektivním „předmětem“ – kolektivní duší. Odtud vede cesta ke Vzpouře davů José Ortegy y Gasseta, Mase a moci od Eliase Canettiho nebo Ornamentu mas Siegfrieda Kracauera. V protikladu k fragmentární genealogii děl a autorů o kolektivech, které mají převážně sociologickou hodnotu, je Fechnerova Kollektivmasslehre pokusem sloučit výsledky, k nimž došel v psychofyzice, s matematickou statistikou. Jako pokus o zobecnění Gaussovy křivky rozložení četnosti znaků je toto Fechnerovo dílo dosud platné, ovšem celkové založení jeho vědy spočívající na naroubování psychologie na přírodovědné základy se ukázalo jako slepá ulička.

PhDr. Michal Janata