Alterthümer von Athen und andern Orten Griechenlands, Siciliens und Kleinasiens

Leipzig und Darmstadt 1820, signatura B 398

Antické památky Atén a jiných míst v Řecku, Sicílii a Malé Asii je kolektivním dílem řady osobností, z nichž vyniká archeolog a architekt Charles Robert  Cockerell a architekt Thomas Leverton Donaldson. Ilustrace takových lokalit jako Apollónův chrám v Bassai, Asklépion v Epidauru, divadlo v Syrakúsách, Héraklův chrám v Agrigentu či Propylaje v Athénách jsou nejen dobovým dokladem stavu památek, ale i proměny politicko-geografických poměrů.  Velká část míst tehdy spadala ještě pod osmanskou říši. Zatímco napoleonské války přinesly rozkvět egyptologie, období po jejich konci přineslo rozkvět klasické archeologie, který vycházel ze sílícího vlivu a recepce Winckelmannových děl, zejména jeho Geschichte der Kunst des Alterthums. Celkově se vědy souhrnně označované v německojazyčných zemích jako Altertumswissenschaften a v anglojazyčných zemích jako classical studies podílely v první polovině 19. století na novém intenzivním zájmu o antiku, zejména řeckou. Centrem těchto snah bylo Německo. Zejména klasický filolog August Boeckh, který v roce 1815 podnítil vydávání rozsáhlého souboru nápisů Corpus inscriptionum Graecarum, představoval elitu tehdejších vzdělanců, kteří si uvědomovali řecké kořeny evropské vzdělanosti. Antické památky Atén a jiných míst v Řecku, Sicílii a Malé Asii patří do této souvislosti.

PhDr. Michal Janata