Nevěstinec

Kdy: 20. 11. 2012 / 20.00

Kde: Ballingův sál NTK, Technická 6, Praha 6

Vstupné: 60 Kč

Lektorský úvod: Ina Avramioti z organizace La Strada

122 minut + lektorský úvod

Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=IewC-TQUlzA

Synopse

Přelom devatenáctého a dvacátého století - období velkých sociálních změn - postihl také proslulé pařížské nevěstince. Uzavřenému světu, v němž se na jedné straně nabízela krása a potěšení ale i ponížení a bolest, hrozil zákaz. Francouzský režisér Bertrand Bonello vyšel v příběhu o „vzpomínkách z nevěstince“ z historických pramenů o pařížských „domech lásky“ na přelomu století. Filmový obraz prostitutek a jejich zákazníků zbavil lechtivého a povrchního pozlátka, který nahradil o poznání živočišnější atmosférou. Do popředí se dostávají autentické osudy dívek, jejich rivalita i přátelství, ale i dobové volání po obratu k rádoby humánnější společnosti.

O filmu

Zatímco jedna dívka opouští ložnici, druhá do ní vchází se svým klientem. „Jsem tak unavená“, prohodí s lehkým úsměvem. A unavený, zdá se, je i celý tento „dům lásky“, v němž se zrcadlí společenské proměny na přelomu devatenáctého a dvacátého století.

Bertrand Bonello vyšel ve svém filmu Nevěstinec z práce francouzské historičky a filosofky Laure Adler (Les maisons closes 1830-1930), z něhož mohl čerpat skutečné příběhy o tehdejších prostitutkách, o jejich klientech a o fungování těchto domů, které byly zároveň společenským místem. Místem, které bylo něčím jako pánský klub a zároveň mikrosvětem skupiny žen, které měly své vlastní touhy a představy o životě. Bonellův film není „pouhou“ historickou rekonstrukcí a jde za „vnější“ svědectví o prostituci, jaké zprostředkovává dobové malířství a literatura, pro které byla prostitutka především předmětem mužské fantazie. Herečky, které Bonello obsadil, působí i ve svých historických kostýmech a účesech skutečně a aktuálně. Děj se až na drobné výjimky odehrává striktně v samotném domě, ale Bonello jej rafinovaně dělí na tři části, v nichž se odvíjejí různé úrovně příběhu. Je tu salón, kde se soustředí „společenský život“, samotné ložnice a úplně nahoře, kam sahá denní světlo, se odehrává obyčejný život, kde se ženy sházejí k jídlu, odpočívají a věnují se svým dětem.

Erotické scény nejsou ve filmu pojaty explicitně, ale jako hry a nebo fetišizované představy, v nichž někdy přebírá kontrolu muž, jindy žena. Napříč těmito prostředími se odvíjejí příběhy jednotlivých dívek, které na sebe navazují a vzájemně se propojují. Několik silných příběhových linií splétá Bonello pomocí flash-backů, paralelní montáží i ryze vizuálních postupů, jako jsou odrazy v zrcadlech či split screeny. Naděje na odchod jedné dívky tak například střídá nemoc druhé. Všechny drobné i větší zvraty rámují jak vnější okolnosti, které hrozí, že veřejné domy budou zakázány, tak enigmatická a krutá událost, která se přihodí přímo v jedné z ložnic. V postavě prostitutky, kterou její zákazník natrvalo „znetvoří“, se Bonello inspiroval v románu Viktora Huga Muž, který se směje.

Tíhu nenaplněných přání spojenou s údělem plnit představy druhých, Bonello podpořil hudební stopou, v níž dal přednost před dobovou muzikou černošským soulovým skladbám z šedesátých let. 

O režisérovi

Bertrand Bonello (1968, Nice), než se stal filmovým režisérem, studoval nejprve hudbu. Svůj první celovečerní film, pro který si sám napsal scénář i hudbu, natočil v roce 1998 (Quelque chose d’organique / Something Organic) a v roce 2011 byl vybrán do prestižní sekce berlínského filmového festivalu Panorama. Jeho druhý film (Le pornographe / The Pornographer) o vysloužilém porno-režisérovi, jehož ztvárnil Jean-Pierre Léaud, byl uveden v rámci mezinárodního týdne kritiků na festivalu v Cannes a vyhrál mezinárodní cenu Fipresci. A i jeho další snímek Tiresia (2003) se objevil v Cannes, ale tentokrát v oficiálním výběru. Následující krátký film Cindy The Doll Is Mine natočil s herečkou Asia Argento, která ztělesnila americkou umělkyni Cindy Sherman. Velkou odezvu vyvolal také jeho snímek z roku 2008 De la guerre (On War), v němž hlavní roli ztvárnil Mathieu Amalric.

Filmografie
2011 Nevěstinec
2008 De la guerre (On War)
2003 Tiresia
2001 Le pornographe (The Pornographer)
1998 Quelque chose d’organique (Something Organic)

Krátké filmy
2010 Where The Boys Are
2006 My New Picture
2005 Cindy : The Doll Is Mine
1997 The Adventures Of James And David

1996 Qui je suis

Scénář a režie: Bertrand Bonello / Originální název: L'apollonide (Souvenirs de la maison close) / Kamera: Josée Deshaies / Střih: Fabrice Rouaud / Zvuk: Jean-Pierre Duret, Nicolas Moreau, Jean-Pierre Laforce / Hudba: Bertrand Bonello / Hrají: Hafsia Herzi, Céline Salette, Jasmine Trinca, Adèle Haenel, Alice Barnole, Iliana Zabeth, Noémie Lvovsky, Jacques Nolot, Louis Do de Lencquesain, Xavier Beauvois, Bertrand Bonello / Země: Francie / Rok: 2011 / Jazyk: francouzsky a české titulky / Přístupnost: od 15ti let / Stopáž: 122 min.

Více informací:

www.artcam.cz

http://www.facebook.com/events/507109515973918/

NTKino podporují:

Artmapa, jlbjlt