Praktická šíře domestikované vědy

Schumann, G. D., Chemisches Laboratorium für Realschulen und zur Selbstbelehrung : Anleitung zum chemischen Experimentiren, in einer Auswahl der wichtigeren und instructiveren chemischen Versuche,  Esslingen  1849, signatura C 803

Chemické laboratorium je praktická příručka se silným a širokým teoretickým zázemím. Pod abecedně řazenými názvy chemických aparátů jako kádě, měchy, retorty, odpařovací a destilační aparáty, filtry, skleněné trubice, ale i běžných řemeslných nástrojů jako pilník či technologických postupů jako broušení, rytí, řezání skla, atd. nalezneme svým způsobem soustavu tehdejšího vědění, jakousi domestikovanou vědu převedenou do nejpraktičtějších poloh každodenního života. Teorie je tu přítomna, jak to napovídá i její etymologie, jako ona nezbytná slonovinová věž (turris eburnea), o níž napsal esej Erwin Panofsky, z níž je obzírána a řízena praxe, oblast všedního zařizování se v tomto světě. Je to celá oblast příručních (zuhandenes) jsoucen (Heidegger), která saturují obrovský rejstřík lidských potřeb. Naopak pokusy, jichž je v tomto laboratoriu celá řada, slouží výskytovým (vorhandenes) jsoucnům, která zkoumáme, v tomto případě pokusy. A celý laboratorní triptych je zakončen přehledem barev, které jsou brechtovsky zcizujícím efektem přítomny v podobě vzorků barvené bavlny, vlny a dalších látek.  Majestát si zde drží, podobně jako v knize Jana Baleky Modř – barva mezi barvami, táž barva.

PhDr. Michal Janata